Anna Kareninová. [Díl] 1 /
V "Anně Kareninové" vystupuje T. nejen jako veliký umělec-spisovatel, ale také jako filosof-moralista a sociální reformátor. Staví v románě řadu otázek, které znepokojovaly tuto epochu, kdy se v Rusku "všechno převrátilo" (román vznikal 1873-1877) a začínalo se teprve znovu stavě...
| Hlavní autor: | Tolstoj, Lev Nikolajevič |
|---|---|
| Médium: | Kniha |
| Jazyk: | Česky |
| Vydáno: |
Praha :
Slovanské nakladatelství,
1951
|
| Vydání: | 3. vyd. ve Slovan. nakl. 1. vy |
| Edice: |
Tolstoj, Lev Nikolajevič: Vybrané spisy ;
Sv. 1 Knihovna slovanských klasiků ; Sv. 5 |
| Témata: | |
| Štítky: |
Přidat štítek
Žádné štítky neexistují, buďte první, kdo přidá svůj vlastní štítek!
|
| Shrnutí: |
V "Anně Kareninové" vystupuje T. nejen jako veliký umělec-spisovatel, ale také jako filosof-moralista a sociální reformátor. Staví v románě řadu otázek, které znepokojovaly tuto epochu, kdy se v Rusku "všechno převrátilo" (román vznikal 1873-1877) a začínalo se teprve znovu stavět. Uprostřed těchto otázek byly dvě, které nejvíce zajímaly T. : otázka postavení ženy v rodině a společnosti a otázka o úloze a perspektivě šlechtické třídy v zemi. Děj románu se rozvíjí na širokém a složitém sociál. pozadí. Před námi defilují nejpestřejší vrstvy ruské společ. let 70. : rodová aristokracie, vyšší šlechticko-úřednická aristokracie, "raznočiněcká" inteligence, kapitalisté, sluhové a sedláci. Osudy hlavních hrdinů nesou v sobě dvě základní linie, které si zřetelně navzájem odporují: proti sobě jsou postaveny patriarchálně usedlý život (Levin a Kity) a falešná i umělá městská kultura života (Anna a Vronskij). Názory T. , vyjádřené v románě, jsou v mnohém utopické. Jeho zásluha však spočívá v tom, že "dovedl postavit ve svých dílech tolik velikých otázek, dovedl vyvinout takovou uměleckou a tvůrčí sílu, že jeho díla zaujala jedno z prvních míst ve svět. literatuře. " (Lenin) (Podle Děj. rus. lit. ) |
|---|---|
| Popis jednotky: |
517/54 30750 výt. |
| Fyzický popis: |
338, [7] s. |